Rozhovor s cestovateľom Igorom Brezovarom

Ahoj Igor, prezraď nám, ako si začínal s motorkami, koľko si mal vtedy rokov a aké to boli stroje.
Začínal jsem v 7 letech na 50 ccm Tomos, něco jako Babeta. Ve 13 letech jsem k Vánocům dostal další 50 ccm Tomos, ale již se čtyřma rychlostma. S ní jsem již v 14 letech objížděl Slovinské a Chorvatské pobřeží a v tašce jsem kromě zavazadel tahal skoro půlku rozebraného motoru, ale níc se naštěstí nestalo. Podmínka, že mě rodiče „odtáhnou“ do Čech byla, že mě koupějí 125 ccm motorku, nejlépe enduro. Dostal jsem Fantic - cestovatelský stroj s 22 HP. Objel jsem v 17 letech Čechy, Polsko, Rakousko a část Německa. Zjistil jsem, že cestování je to ono, co bych rád v životě dělál nejvíce. Mezitím jsem „žrál„ knižky cestovatele Slovince, který s ženou na BMW objížděl svět a byl to můj idol. Koupil jsem si 600 CBR a objel téměř celou západní EU od severu na jih, až do Portugalska. Vrátil sem se do Čech (mimochodem 2 km před domem mě odešla benzinová pumpa a nedojel jsem), sundal helmu, a řekl přítelce Ireně: „přiští rok jdeme na východ, do Indie, dokud nás nezastaví finance, válka nebo jiné byrokraticke věci. Koupil jsem Yamahu Super Tenere a vyjeli jsme na cestu dlouhou cca 20 000 km. Po návratu byla Yamaha již úbohá a musel jsem si splnit konečně dětský sen na cestu kolem světa - BMW 1100 GS.

Koľko rokov máš teraz?
Teraz je mi 31 let. Naštěstí málo, a věřím, že pokud dá zdraví a finance, že alespoň jedno kolečko kolem světa zvládnu ještě.

Dnes jazdíš na BMW R 1100 GS, prečo si sa rozhodol práve pre tento stroj, aký je to ročník?
Jak již jsem řekl, BMW R 100 GS měl ten můj slovinský idol a tato motorka zvládla jízdu ve dvou osobách, 5 let kolem světa zhruba 300 000 km bez větších problemů a to byl první dobrý signál. Navíc jsem časem potkával správné cestovatele po světě a 90% z ních mělo BMW enduro. To byl další signál. Teď ho mám a musím říct, že je dobrý. Můžu ho přetížet, jezdím v dvou osobách. Teď mám najeto 120 000 km za 4 roky a kromě ložiska (moje vina) mě odešlo jen lanko na tachometr. Fakt jsem na ní hrdý a nechci už jinou motorku, ani nový GS.

Čo všetko máš na ňom upravené?
Upravenou ji mám tak, že mě vyhovuje maximalně a kromě starého GPS bych na ní neměnil nic. Dovybavil a změnil jsem – 45 l nádrž, přední světla se štítem, zpevnil jsem rám, přidal celkem 208 l zavazadlového prostoru (2x45 + 118 l top case). V kufrech mam dvojité dno, kvůli penězům a dokladům, na rámech mám namontovaných 8 atmosférových bombiček, s kterýma nafukuji a měním gumy. Navíc je můžu dofukovat tak, že vyndám zapalovací svíčku, namontuji nastavec, zapnu motor a foukám. A ještě mám navíc pod nádrží kompresor pro případ. Na rámech mám namontované 10 l kanystry na vodu a benzin. Pod nima (u pístů) mám na každé straně šupliky na nářadí. Před přednýma světlama mám poličku, kde vozím tašku s karimatkama, spacákama a podobně. Pod tou taškou mám přídavná světla. Na zadním top case mám přivázané židličky a gril. V kufru mám rybařský prut, který mě už často zachránil od hladu. Pod top casem mám přišroubouvanou lyžinu do pouště. Když zapadnu, vyvleču se z toho. Na postranných kufrech mám udělaný prostor, do kterého schovám fotografický materiál a na druhou stranu kameru. U bloku motoru mám připevněné dlouhé montpáky. Jinak už asi nic...

Igor a jeho BMW 1100 GS upravené na nepoznanie

Aké krajiny si prešiel?
Zatím asi 75 států. Z evropských pojmenuju jen té, které doporučuji slovenským cestovatelům: Bosna a Hercegovina, Srbsko, Makedonie, Albánsko, Kosovo, Rumunsko, Bulharsko, Turecko... Slovinsko. Kromě Slovinska bych tyto státy nazval: evropská avantura s balkánskym nádechem. Člověk v těch státech zažívá krásné věci, krásný lidi, dobré jídlo, dobré ceny, hodně offroadu a není to o moc jiné než ve vzdálenějších krajech Asie, nebo Afriky...
Dále 23 africkych států saharských, podsaharských, tropických a krásy jižních afrických států. V Kapským městě jsem si hodil minci, která rozhodla, zda motorku pošlu do Australie, nebo Chile v latinský americe. Vyhrála Australie, kde jsem oběl všech 6 států, najel 17 000 km a od tam pokračoval přes Singapur, Indonesii, Malajsii, Thajsko, Barmu, Laos, Kambodžu do Vietnamu, a spět do Thajska. Přes Čínu mě nepustili. Dále cesta z Prahy do Indie. Teď mě čeká tura z Prahy do Tokia. Přes Slovensko, Ukrajinu, Moldavsko, Gruzinsko, Armensko, Azerbajdžan, Turkmenistan, Uzbekistan, Tadžikistan, Kirgistan, Kazachstan, Rusko, Mongolsko, Rusko a trajektem v uterý nebo v čtvrtek do Japonska. Od tam konečně pošlu moto do Chile a od tam až na Aljašku. Těším se na Kanadu, od západu na východ a přes sever USA do Kanady, těším se na latinskou hudbu, jídlo, indiány a nesmírně krásné ženy, které jsou temperamentní ještě více než afričanky, ale hlavně méně nemocné, takže... juhu, welcome and do not cry for me Argentina...

Na cestách si väčšinou sám, nechýba ti niekto blízky na kus reči, alebo pomoc?
Jak sám??? A co Irenka, Tamara, Israel, Lenka a Veronika a spousta lokálních kamarádek, které mě občas doprovází přes unuděné dálky v afrických prostranstvech. Málokdy jsem sám, přesto že jezdím často sám, máte pravdu. Ale lidé mě obklopují pokaždé, když se zastavím. Když chci klid, tak se zastavím pryč od hlavního tahu, ale stejně mě obvykle najdou. Anebo se zavřu do hotýlku a je klid. Ale já jsem společenský člověk a toho klidu nemám často.

Všade stretáva ľudí...

Čo chystáš do budúcnosti?
Jak již jsem řekl dřív, Praha – Japonsko a celý americký kontinent.

Pochváľ trochu svojich sponzorov...
Rád bych je pochválil, ale bohužel nemám žádné, kromě moji firmičky www.ibcparkety.cz a od www.ultraseal.cz jsem dostal náplně do gum, abych nepíchnul. Guma mi vydržela až 20 000 km. Zadní! Jo a sestra mi dala 100 USD na dobrou veču někde v Australii.

Koľko kilometrov najazdíš ročne? A kade? Na tvojej motorke som si všimol nálepky z domácich zrazov...
Ročně najezdím cca 40 000 km, zatím na tuře po uvedených kontinentech. Na srazy jezdím rád a těším se i na nějakej na Slovensku, pokud budu zvanej. Mám rád velké a rušné srazy, kde je rock, ženský a kouř motocyklů. Ale rád mám i srazy z cestovatelskou tematikou, pokud o nějakém víte...

Všetky cesty, ktoré Igor absolvoval. Posledná je zatiaľ na pláne.

Máš nejaké univerzálne rady pre tých, čo plánujú podobné výpravy?
Univerzální rada: jet a jet a nebát se lidí, mít dobře připravený stroj, úsměv na tváři a srdce na dlani. A rozhodně bez zbraní!

Igor, koncom augusta bude v českých Orlických horách stretnutie priaznivcov servera motoride.sk, radi ťa na ňom uvidíme...
Moc rád přídu a osobně se vzájemně podělíme o zážitky, kterých je celkem dost. Díky za pozvání. Přeju Slovensku hodně pěkného počasí a hlavně lidičky - vždy předvídejte, že za zátačkou bude písek, olej nebo mokro, vždy předvídejte, že ten řidič před váma může odbočit najednou doleva a vždy si představte, že z křoví před váma může skočit zajíc nebo srnec... Jo a vždy může také zrovna žena s kterou jsi ten večer být nemocná... Proto vždy předvídejte. Mě se zatím předvídaní vyplatilo. Ani jsem zatím ještě nespadnul ani nemocný zatím nejsem.

Redakcia motoride.sk ďakuje za odpovede.
Igor děkuje za otázky. Doufám, že to nebylo nudné, kluci... Igor.

Veľa informácií o Igorovi, jeho motorke a cestách nájdete na jeho stránke www.mototour.cz.

Igorova prilba