Máte doma ženu/frajerku ktorá je motorkárka? Baba čo jazdí sama a nie ako ladvinka? Ako to funguje? Doma to šlape, deti to chapu? Ja to nepoznám a chcem vedieť či to vôbec existuje. A funguje to v manželstve?
A vôbec, ake to je.

Upravené 1 krát. Naposledy upravil campa (15.11.2006 0:09)

Moja manzelka je (teda neviem ci je motorkarka , o tomto pojme sa tu uz nadebatovalo dost) aktivne jazdiaca na motorke . Momentalne nevlastni ziadnu ... tu co mala , sme museli za urcitych okolnosti predat , ale ak je nalada , tak robim ladvinku ja . Pokial ju mala , normalne zivotaschopne s nami vsade jazdila , obcas sme ju museli pockat , ale nic dramaticke . Ale sme napevno rozhodnuti , ze hned ako sa bude dat , kupujeme jej motorku zase . Nevidim ziadne problemy , ktore by v rodine mohli nastat kupou manzelkinej motorky . Co sa tyka deti , tak tie este nemame , ale pokial budu vyrastat v prostredi , kde sa obcas jazdi na motorke , nemyslim si ze by na tom videli nieco nenormalne ... toto mam zase rozdebatovane s kamaratmi , ktori uz maju deti starsie a v podstate vyrastali s vedomim , ze ich rodicia jazdia na motorke a nevyzeraju byt tym poznacene
... takze ked by som to zhrnul , fungovat by to malo a malo by to byt fajn

p.s. ale to je velmi individualne ... v kazdy sme iny , kazda rodina je ina , ma ine priority , ine myslenie , takze tazko sa to da odhadnut ... ja pisem len z a nasu malu rodinku

Campasan: tebe tusim v tej nemocnici zobrali aj kus hlavy!!! Som zvedavy, ked Ta uvidim!

Campa: malo by to fungovať, jasný príklad je Šani s Vierkou .

Pocházím z motorkářské rodiny. Jezdil můj děda, táta s přítelkyní, mámin přítel, sem tam nějaký ten strejda s tetou, můj bratr i malé nevlastní vnouče už má 50-ku krosku. Mezi námi panuje názor, že když dva provozují stejný koníček, jejich vztah je pevnější a silnější, než kdyby ho provozoval jen jeden. Stejné zájmy, stejné zážitky, stejné starosti - více pochopení.

Osobně zastávám názor, že holka co má koníček - opravdovej koníček - né fintění před zrcadlem a listování módníma časopisama - bývá většinou mnohem shovívavější k volnému času a zanícení partnera pro něco, jedno co. To je ten klad - přínos do vztahu. Záporem je, že málokterý chlap přenese přes srdce, aby se holka zajímala i o něco jiného než jen o něj a občas na něj NEMĚLA ČAS. Je to obdoba toho, proč holky, které nečuchly k motorkám, mají problém s pouštěním svých partnerů na projížďky.

Moja manželka je k motorkám ľahostajná. Nelákaju ju, ale ani mne a deťom nebráni jazdiť. (Len keď ma vidí pozerať do mapy len si povzdychne: kde zasa ideš?) Ale ak by sa to zmenilo, nikdy by som ju nevozil. Trval by som na tom, aby mala vlastnú moto. Pri všetkej opatrnosti je to predsa len nebezpečná záľuba a jeden z rodičov má povinnosť prežiť.

Campa: nechápem, čo na tom maju deti chápať.

Cendina: trocha súhlasím, trocha nie. Moje manželstvo nebolo bohvie čo, pokiaľ sme mali názor, že veci musíme robiť spolu. Taraz, keď mame svoje záujmy, navzájom sa neobmedzujeme a tešíme sa z času, keď sme spolu. Je to raj.

Pilgrim: asi máš pravdu. Je to o lidech a o tom co od vztahu skutečně chtějí a potřebují. Každej to má nastavený trochu jinak. V mém případě potřebuju jak volný čas sama pro sebe (škola, knížky a jiný koníčky který chci dělat sama) tak volný čas strávený s Rejdiem - motorky.

Motuz: no vieš bratu že asi aj hej!? alebo moc hodin a napadajuma pi**viny. Alebo ten sex čo nemam nedelá mojej schránke dobre

Pilgrim: mám deti a obe majú super vzťah k jazdeniu, len chcem vedieť či je aj opak. Nájdeš tu aj obe zaregistrované : campa666 a elnino

Apropo, Cendina, máš fajn povahu, to ja viem, a jednu slovenku takú poznám ktorá je tiež super. Že Bejka?

Upravené 1 krát. Naposledy upravil campa (15.11.2006 8:35)

I mna s manzelom spaja rovnaka vasen k motorkam. Suhlasim s Cendinou, ze vdaka tejto spolocnej diagnoze je nas vztah ovela pevnejsi a hodnotnejsi, ako mam moznost vidiet vsade naokolo. Nemyslim si, ze je to o obmedzovani, ci o tom, ze veci MUSIME robit spolu (ako pise Pilgrim). Ved prave solo jazdou na moto kazdy z nas zaziva ten neopakovatelny pocit slobody.
A deti? Dcera s nami jazdi velmi rada i ked obcas frfle, ze jazdime na jej vkus pomaly (vraj ked bude mat ona svoju motorku..) Syn sa z nepochopitelneho dovodu boji byt spolujazdcom, ale vraj keby mohol riadit...
Ale faktom zostava, ze vsetko je indi - vindi, ved kazdy vzah je uplne odlisny.

moja manzelka je antimotorkarka a tazko znasa aj to, ze jazdim ja. Obcas si zvyknem rypnut, ze nam rastie doma maly motorkar a vtedy som vzdy razne upozorneny, ze mi ublizi, ked nasho syna niekedy posadim na moto :P Ale ked nad tym rozmyslam, tak si ani nie som isty, ci chcem aby nas syn od detstva jazdil na moto, ak bude mat chut, tak nech neskor kludne zacne, nic s tym nenarobim, ale viest ho k tomu pravdepodobne nebudem ...

Myslím si, že moto je dosť individualistická záležitosť a s rodinou ide ťažko dokopy. Stereotyp vzťah ubíja a každý potrebuje svoju slobodu. Moto je pre chlapa vyjadrením slobody. Lepšie ako chodiť každý večer na pivo.

dolezita je ta baba a vas vztah. ak jej nevyhovuje nieco vo vztahu, mozes jej aj cele dni chodidla masirovat, aj ju vsade s (jej) moto beravat, aj tak si na tebe nieco najde a bude ti to trepat o hlavu..
ak je ale vas vztah a baba v poradecku, bude ta podporovat. skoro vo vsetkom! (teda neviem ci by sla s detmi niekam sa previezt a ucit ich jazdit... ale mozno aj to...)

Upravené 1 krát. Naposledy upravil TheBoss (15.11.2006 10:58)

No ja nemam tolko stastia moja priateľka aj sestra ma odhovaraju ako sa da aby som si kupil vlastnu motorku a blbé je, že ich obe mám rád, len neviem dokedy este vydrzim s priatelkou a bez motorky.

manželstvo je o dvoch ľuďoch a o vzájomnej tolerancii... s motorkami sme začali po desiatich rokoch manželstva keď sme si zaspomínali na naše detské časy a skonštatovali sme, že za to nič nedáme, ak to vyskúšame. No, vyskúšali sme a padli sme do toho až po uši. Naša prvá motka bola honda vt 125 shadow- asi sme vyzerali dosť divne na nej a dvaja, ale nevadí, zistili sme že sa nám to páči a ja som zistila, že len tak sa voziť niekomu za chrbtom a ohrievať ho - to nie je pre mňa. po roku spoločného jazdenia si manžel kúpil hondu shadow 750 a drobec zostal pre mňa. odjazdila som si dve sezóny a teraz na jeseň sme kúpili hondu shadow 600. to ste mali vidieť tú radosť - tešila som sa jak malé decko, ktoré dostalo novú hračku. ešte že jazdím k nepoznaniu zahalená - inak by bol ten úsmev okolo celej hlavy asi dosť vidieť. myslím, že je to na dlhé písanie, ale keď sa chce, tak sa to dá zosúladiť aj s manželstvom.

Ja mam manzelku a dve dcery. Mojej manzelke sa odjakziva motorky pacili, ale....... Odkedy sa nam narodili deti moja zena zmenila svoj vztah k motorkam radikalne!!! Moju by najradsej predala, vzdy ked sa idem vozit, co je skoro kazdy den, furt pocuvam nejake hlupe poznamky jake je to nebezpecne. Ano je to mozno nebezpecne ale " kdyz ji milujes neni co resit" . Po niekolkych ostrych vymenach nazorov o mojej nezodpovednosti k rodine sa na tuto temu radsej nebavime.
Obe dcery uz maju z katalogov povyberane motorky a radi sa so mnou vozia aj ked na svoju moto si este budu muset pockat.

Ani neviem ako by som to ukoncil? Asi len tak Campa ze existuju aj take rodiny kde motorka neni modla pre celu rodinu ale iba pre jej cast.

Niekedy ma to dost mrzi, lebo by mohla mat naozaj trocha viac pochopenia, kedze svoju rodinu naozaj v nicom neobmedzujem

Na zaver asi tolko, ze neni to ideal ale zit sa s tym da v pohode, motorku predam az ked nebudeme mat co jest aj to budem tuho rozmyslat, ci fakt musim

vsetkym prajem chapave rodiny a vela stastnych km

svetu mier

Dost teď přemýšlím o riziku, které sebou motorka přináší. Je to podstata všech námitek ne-motorkářských částí rodin. Nám, co jezdíme, přijde jejich strach přehnaný. Jim přijde, že úmyslně ignorujeme, že by se nám mohlo něco stát. Pravda je asi někde uprostřed. Nemůžeme se otevřeně a naplno zabývat rizikem, které na motorce podstupujeme, protože bychom se z toho zbláznili nebo přestali jezdit. Motorka je jako droga, dává strašně moc, zdánlivě bez následků - dokud se něco nestane.

Nevím jestli motorkaření stojí za to riziko. Fakt nevím. Denně jezdím za bráchou do nemocnice s věděním, že nevím kolik zázraků se ještě stane a jestli bude někdy chodit a jak. A vždycky když si vzpomenu na strach o jeho život, ve kterém jsme žili déle jak měsíc, je mi fyzicky zle. A přesto mi v garáži parkuje motorka - žádnej "pomaláč" na kochání krajinou, ale gsxr-o a neprodám ji. Neprodám ji ani až budu mít děti (jediný důvod by asi byl, že bychom neměli co jíst). Vím, že nikdy nebudu jezdit rychle, agresivně a nikdy si neřeknu "risknu to", ale je to dost? Ochráním sebe? A co ostatní z mojí motorkářské části rodiny?

Naše rodiny se dělí na 2 tábory. Na ty, co se rozhodli že motorka stojí za to riziko a ty, kteří si myslí že ne. V téhle bitvě se hraje o život.

Naprosto chápu všechny maminky, sestry, partnerky - případně otce, bratry a partnery, kteří se vztekají, rozčilují, dávají ultimata a přímé zákazy čehokoliv, co se týká motorky. To všechno je omluvitelné důvodem - láskou a strachem o život blízké osoby. Neomluvitelné je ten strach nechápat a trápit své blízké nepochopením. Tady si myslím je kámen úrazu všech partnerských vztahů a proto vznikají takovéhle debaty.

Přeju všem, aby dokázali účinně bojovat se strachem, neubližovat a NIKDY, NIKDY nepoznali, jaké to je, smrtka švihne kosou zatraceně blízko.

Cendi pridi k nam niekedy na kavu, trebars aj s rejdiom, a mozes toto predniest mojej manzelke, som zvedavy aku by to prinieslo zivu diskusiu

V kazdom pripade rozumien tomu co si tu xcela vysvetlit, lebo s tym zijem kazdy den. Ako som povedal da sa s tym zit aj ked to neni jednoduche , moja manzelka vie ze motorky by som sa nevzdal, takze nase dialogy na tuto temu sa uz len obmedzuju na pomer casu rodina vs. motorka.
Predaj motorky sa uz neriesi a to je pre mna hlavne

Tym som xcel povedat ze TO FUNGUJE, AJ KED VASEJ PARTNERKE V HRUDNIKU NEBIJE MOTORKARSKE SRDCE.

Máte obaja pravdu, problem je ale vtom že veľa ľudí nevládze bojovať a potom sa mu rozpadne rodina / napr. ako u mna / a potom si nájdeš niekoho skvelého čo ti rozumie /napr ako vela tu fungujúcich/ a o tom to je. Ja jazdiť budem čo žijem, ale jazva je.

Ja by som svoju rodinu za motorku nevymenil ale zaroven bez motorky existovat nexcem a oni to pochopili , kedze ma maju radi skoncilo to ako si cital vyssie DOBRE.

Takze prajem vsetkym chut bojovat ak sa to tak da nazvat. Ak vas maju naozaj vasi blizky radi tak pochopia ze bez motorky nemozete. Zaroven xcem ale povedat ze by som rodinu nikdy na ukor motorky neukratil ani o cas ani o peniaze ani o seba. Myslim ze oni to vedia a preto sme vsetci stale spolu

AMEN

my chlapi stale nejako inklinujeme k riziku. Ja som ako mlady chachar lietal na rogale, padaku potom prislo potapanie ale aj motorky boli porpi tom stale. Boli, su a budu...stastim je ze nikto sa mi to ani len nesnazi zakazat. Asi som mal stastie na ludi okolo seba. Neviem si predstavit ze by niekto povedal: bud ja alebo masina... brr...ale vsetkym co dostali taketo ultimatum drzim palce aby sa spravne rozhodli lebo tych babeniek je tooolko okolo..??

Campa:ja mam velku moto len par mesiacov a frajerka si robi VP aj na velku moto a tesi sa nato ze aj ona bude mat masinu.Ked mam pravdu povedat,som rad ze mam takuto babu,predsa by ma to odbremenilo vozit ju stale vzadu.A kedze sme stale spolu tak to tak bolo zatal vzdy,asi okrem dvoch razi.Ale mam obcas aj obavy co ked budeme spolu jazdievat a padne,co ked sa jej cosi stane.....neviem ale akosi vzdy sebe verim viac,aj ked stat sa moze kazdemu ale asi netreba hned mysliet na to najhorsie.No inak pohodicka,tesim sa na nase spolocne vyletiky A mamaloosa,niekedy to ta moja tvojej vysvetli a my dame tu slubenu hruskovicu.

keby ste niekde zahliadli babu ,co ide na endure , ihned mi dajte vediet ! Taku chcem . Ist niekam spolocne po cestach necestach , sem tam ju vytlacit z blata a ist dalej ...

, duggo, duggo...

duggo: ja az o jednej viem...len je tu problem...ma len 15

dopitche, to je ozaj vyhra sa narodit v rodine, v ktorej ti zakazuju este aj blizko cesty chodit po chodniku... sice zenu nemam, ale viem co ma stalo doma usilia presadit si motorku, ale to rogalo co som xcel, tak to uz nebolo sance... tak mi zivot znechucovali, ze dovi dopo... na secko adrenalinove maju uplne opacny nazor.. som si pripadal jak adoptovany... podla nich najlepsie sadnut na stolicku a odsediet si tam 80 rokov a zdochnut...

duggo:tiez o jednej viem,chodi este na strednu ale do skoly chodi pravidelne na hondicke..a cross preteky miluje

duggo: taky 2 znám. Jedna má BMW F650 Dakar a letos byla v Mongolsku. Ta druhá má XT125 a XT600, dělá v Praze Messengera a jezdí všude, kde je aspoň trochu bláta.

Duggo, tiez o jednej viem, ma o 11 rokov viac ako ja Ale momentalne uz ma nabaleneho jedneho mladsieho motorkara, hold, take baby su nedostatkovy tovar

Manželka tešiaca sa na to ako si pôjde manžel zajazdiť a keď sa vráti tak si spolu s deťmi v kuchyni podebatuje o prežitom dni na moto, prípadne dovolenka na ktorú sa manželka teší že pôjdu do napr.Chorvátska na moto? To musí byť úžasná žena. Určite taká niekde žije....
Aj Yetiho že vraj už videli....

Kúpil som si moto, manželka vyskúšala a páčilo sa jej. Urobila si vodičák na veľkú moto a začala jazdiť. Moto však bola len jedna a tak sme ju predali a kúpili si každý svoju. Teraz jazdí na Fazerovi a na jazdu využívame každú voľnú chvíľku. Samozrejme, ze sa na to jazdenie vždy obaja tešíme. Deti sú už samostatné a teda si žijeme len pre seba. Proste si vyberieme, kde si spravíme výlet a ideme. Je to super, už mi len chýba, aby sa naučila potápať a nie je čo riešiť. Je to odvážna žena a jazdenie ju baví aj na moto, aj na aute. Je fakt, že skutočných motorkáriek je ozaj málo. Obaja máme už 5 krížikov na chrbte a jazdíme len 2,5 roka

lure, závidím

marlowe: takovejch ženskejch je...ale má to i své stinné stránky. Když si chlap jde zajezdit na moto, takováhle baba většinou nezůstane sedět doma na zadku, dychtivě očekávajíc manželův návrat, aby další 3 hodiny mohla poslouchat jak se celý den měl - bez nich. Buď jezdí taky na motorce, pak si jdou zajezdit spolu, nebo každý sám, nebo má jinej koníček a je ráda že ho může provozovat, a děti? Ty pohlídá babička. Pokud ne - BUDE PROBLÉM. Neznám nikoho kdo by snesl, že on se musí starat a makat a druhý se jde pobavit a věnovat koníčkům, pokud by to nebylo aspoň trochu vyrovnané a nestřídali se aspoň.

Nemal som ani jednu babku k dispozici Cendina. Nikoho. A bol problém

sa necuduj, to je normalne, mi si volny cas tiez delime aby to bolo cca fifty fifty

Mno. Ja mam doma nemotorkarku. Nastastie je fakt tolerantna a ked aj nechce so mnou jazdit, tak mi aspon neobhryza usi.

Mojej manzelke sa sice motorky pacia, ale zaroven sa ich aj boji. Volakedy som chcel, aby zacala so mnou jazdit, ale po smrtelnej nehode, ktoru mali v lete Rasto a Marianna, ma ani nenapadne, aby som ju zobral za seba na motorku. Ani keby sama chcela. Neviem si predstavit, ze by nasa mala ostala sirotkom. Celkovo je ale tolerantna a vzdy sa nejako dohodneme, aby sme boli obaja spokojni.

Upravené 1 krát. Naposledy upravil marlowe (16.11.2006 14:31)

Cendina: a preto som sám...

ked Vy len vsetci slubujete

cendy ...tu na BMW F650 Dakar som stretol a videl na nejakom zraze ,alebo stretavke na SR , si pamatam .

Zdravim vas.zaujimava diskusia.Nieco medzi:snivajte s nami...a...je to mozne...?Moja manzelka je antimotorkarka,ale motorky ako take sa jej pacia.boji sa vsak jazdit aj autom.moju srdcovu zalezitost vsak toleruje,samozrejme je to o castych diskusiach a kompromisich....ale da sa dohodnut,ved sme ludia,no nie?takze som stastny clovek?Je pravda,ze ked niekto nie je spokojny vo vztahu,problem moze byt napriklad aj to,ze po jedle si vzdy neslusne odgrgnete a pod.Ak by ste vsak chceli pocuj najvystiznejsie vyjadrenie zaporu,zastavte sa u mna,ked spomeniem,ze pojdem na okruh....

tato debata je peknym prikladom ako je to vsade inak: ini ludia ine zvyky nazory tradicie. Moja zena je pekna dobra a mala. Na motorku si dovoli posadit sa, jazdit nie. Detom dovoli sa s tym strojom stykat umyvat ho sediet na nej. Mna chape nerobi si starosti, raz som sa pytal...nebojis sa ze sa nevratim ? Povedala ze nie. Asi mi veri, ze som stary hayabuznik aj ked som mal dlhu pauzu, asi vidi a citi cit pre tu moju hruzu. Mam ich rad vsetky styri: zena dve dcery moto. Inak sme realist a preto ju nevozim...jeden musi zostat.

moje žienka sa terazky posadí na moto len ak je na stojane a vypnutá za starých čias keď som mal podľa nej neškodnú čz 175 sa somnou vyvážala bez problémov

Terazky máme doma malú Ninu takže sa bojí a povedala, že na moto si nesadne ani keby....

No a čo sa týka výjazdov??
Na pár zrazoch som bol, ale moja žienka bere moto ako dopravný prostriedok a niekedy proste nechápe čo tam na tom zraze robíme a načo tam idem ale v podstate mi to toleruje veď sa poznáme už od malička
r e s p e c t

Ahojte, viem že to bude pripadať divne, ale rozhodol som sa napísať, pretože potrebujem radu v záležitosti, ktorá môže nadobro zmeniť môj život ! Už dlhšiu dobu mám pocit, že ma moje dievča podvádza. Viete ako to chodí, zazvoní telefón, zdvihnem, volajúci neodpovie a zloží. Moje dievča teraz chodí častejšie s dievčatami na dámske jazdy, a keď sa spýtam s kým bola, povie len - s kolegyňami z práce tie nepoznáš. Vždy zostanem dlhšie hore aby som videl keď príde domov taxíkom. Ale ona vždy vystúpi na rohu ulice a domov príde peši - vraj sa chcela ešte prejsť. Nikdy som sa jej priamo nespýtal čo je vo veci, ale niekde vo vnútri cítim, že radšej asi ani nechcem poznať tu krutú pravdu. V piatok večer som sa ale rozhodol, že ju vystriehnem a prídem celej veci na koreň. Rozhodol som sa zaparkovať svoju Kawu pred domom a skryť sa za ňou, aby ma nebolo vidieť, ale aby som videl na celú ulicu keď bude moje dievča prichádzať domov. A presne v tom momente ako som sa v podrepe skrýval za motorku, som si všimol ako mi z chladiča tečie kvapalina. Myslíte, že to je niečo, čo dokážem opraviť sám, alebo s tým mám zájsť do servisu?

najprv do servisu,potom do poradne a nakoniec na psychiatriu

Mozno by som poradie otocil

Endynko, sucitim s tebou, nie je to sranda. Ja som mal podobny problem, ale riesil som to s odbornikom a pomohol mi. Trosku som sa bal, ale po chvili, som zacal znovu doverovat, a chladic drzi dodnes.